Recept na kysané zelí Vám uspoří v
rodinném rozpočtu mnoho peněz. Počítejte se mnou. Asi 250 g kysaného
zelí koupeného v obchodě koupíte asi za cca. 20 Kč. To znamená, že 1 kg
kysaného zelí Vás příjde na cca. 80 kč. Kysané zelí vyrobené doma Vás
příjde v rozmezí 3 až 6 Kč za kilo (záleží, zda nakupujete v Polsku
nebo
ČR). To už je významná úspora, že ano. |
Naložení, respektivě recept na kysané zelí, si ukážeme krok za krokem jednoduše pomocí fotografií. V podstatě Vám ukážu, jak si doma sám zelí nakládám. Nejdříve je potřeba koupit pěkné hlávky zelí. V ČR je zelí dražší než třeba v Polsku, ale stejně Vám doporučuji najít si svého zemědělce (je jedno zda v ČR, Polsku, Německu...), který Vám bude hlávky zelí prodávat. Jedině tak budete mít jistotu, že opravdu dostanete laciné a vysoce kvalitní zboží v pěkné bedýnce:
Z hlávky nejdříve sloupneme vrchní listy (jeden až dva listy - podle potřeby). Ty většinou bývají různě znečištěné, zavadlé či dopravou pomačkané. Zároveň to dělám jako preventivní opatření pro případ, že ekologický zemědělec je ve skutečnosti náměsíčný zemědělec. Rozuměj, že stříká zelí chemií v noci, aby ho nikdo neviděl.
Po odstranění vrchního listu můžeme můžeme začít zelí zpracovávat. První krok spočívá v rozpůlení hlávky. Druhý se liší ve způsobu krouhání. Pokud ke krouhání zelí použijete kruhadlo, tak si z půlek zelí vyřízneme košťál. Ten do zelí nikdy nedáváme - je tvrdý a obsahuje velké množství hořkých a štiplavých látek:
V případě že ke krouhání použijete obyčený nůž, tak stačí rozpůlenou hlávku zelí ořezávat tak dlouho, až zůstane tvrdý košťál (košťál je místo, ze kterého zelí roste ze země). Košťál při krouhání nošem nechávám proto, že se lépe drží - to víte, mám rád své prsty. Zelí krouháme nožem na jemno. Na jemno proto, aby pěkně prokvasilo:
Nakrouhané zelí asi ze dvou hlávek si nasypu do plastové vaničky, pořádně osolím a okmínuju. Osolit je potřeba trošku více, aby zelí lépe pustilo vodu. Kolik soli a kmínu použít neuvedu z jediného důvodu. Každá sůl solí jinak. Jednoduše solte a kmínujte podle chuti s tím, že osolíte o trošku více než jste normálně zvyklí. Osolené a okmínované zelí rukama trochu proházím aby se promíchalo s kořením:
Recept na kysané zelí má jeden zlatý hřeb - jeho šlapání. Já si zelí šlapu v plastové vaničce ve které jsem si ho promíchal se solí a kmínem. Cílem šlapání je vytlačit ze zelí vzduch, protože zelí kvasí za nepřístupu vzduchu (to je podstata mléčného kvašení). Z toho důvodu ve vaničce šlapu jenom dvě hlávky zelí. V menším množství se zelí váhou těla rychleji prošlápne a pustí šťávu. V této chvíli se Vážení přátele poprvé odhalím. Pravda, ukážu Vám jen nohy, ale opravdu nemusíte milé fanynky šílet. Jsem chlapec jako lusk - zelený a křivý:
Jakmile nakrouhané zelí pustí vodu, tak ho přendávám do kameninové nádoby. Samozřejmně musíte zelí i v této nádobě rukama pořádně udusat, aby tam nebyl žádný vzduch. Já to dělám tak, že pěstma ho v nádobě stlačuju směrem ke dnu. Celý proces stačí opakovat tak dlouho, než se nádoba naplní. Jakmile se nádoba naplní, tak je dobré zelí zatížit třeba nějakým placatým kamenem. Když to uděláme, tak máme garanci, že zelí bude ponořené a nad hladinou ve vzduchu nebude podléhat hnilobě. Pak už stačí poslední krok. Nádobu uzavřeme.
Teď už jenom stačí kysané zelí kontrolovat a ze zběrného kanálku na kameninové nádobě sbírat šťávu, která ze zelí z pod víka vytéká. Pokud nemáte kameninovou nádobu, tak to můžete udělat jako já. Prostě nádobu dám do vaničky, ze které šťávu sliju. Šťávu si schovejte - budete ji potřebovat. Zelí musí být pořád ponořené a zatížene. Jinak vám začne horní vrstva hnít a plesnivět - a to si nedovedete představit jaký je to smard. To je takový smrad, že by ani rusáci tu nevydrželi být na pořád! Takže bacha.
Kdo je opravdový gurmán, ten si může velmi jednoduše kysané zelí vylepšit. Stačí oprášit staré dobré rady našich babiček:
Během nakládání zelí nemůžete nic pokazit. Jen je důležité řídit se několika radama při přípravě:
Zpracování zelí na zimu jsem dotáhl k úplné dokonalosti. Začal jsem si totiž zelí sám pěstovat. Sice se každý rok nepodaří pěkně vypěstovat, ale i tak jsem spokojený. Moje zelí je takové načechrané, hodně šťavnaté a k tomu krásně zeleňoučké.
Z kysaného zelí můžete uvařit spoustu výborných jídel. Třeba segedínský guláš nebo polský bigos. Jako příloha se výborně hodí k bramborákům. Jednoduše řečeno, kysané zelí patří do české kuchyně jako třeba "hambáč" do té americké.