Jak jsem potkal pravý madarský gulášPoprvé jsem ochutnal pravý madarský guláš při výletu po
Dunajské
cyklostesce. Musel to být skutečný kotlíkový guláš. Vařili ho v nádobě
připomínající barel, který měl ve spodní části ohniště. A navíc se
kuchař při vaření pravého madarského guláše tvářil náramně důležitě.
Neustále maďarský guláš míchal a pomocník ze spodu přikládal
dříví. Nicméně jejich recept na maďarský guláš mi zavoněl a za 50 SK
jsem si jednu porci koupil. Bylo to něco fantastického. Prvních pět
minut jsem na madarský guláš pořád foukal, myslel jsem si, že je horky,
ale všechno bylo jinak. Nebyl horký, ale pálivý. Říká se, že pravý
maďarský guláš musí pálit dvakrát. Jednou když se jí a podruhé další
den ráno... A tenhle madarský guláš, přisahám bohu, pálil ještě dva dny
po tom. |
Kotlíkový proto, že se v maďarské pustě vaří v kotlíku na ohni. Ovšem nebudeme ortodoxní a v kuchyni mám bude stačit obyčejný hrnec a sporák. Základem všeho je maso nakrájené na kostky. Nejlépe hovězí a ještě lépe s kliškou. Pokud se podaří koupit vemínko, žádné strachy a šup s ním do kotlíku, protože dodá guláši požadovanou rosolovitost. S množstvím si nelamte hlavu, prostě každý co kdo snese. Pod pokličkou usmažíme cibulku. Ke konci smažení ji poprášíme červenou paprikou a přidáme kostky masa. Lehce osmažíme a nakonec zalijeme vodou tak, aby bylo maso zcela ponořené. A teď už jenom dusíme až maso dostatečně změkne. Podle chuti osolíme. Přidáme pokrájené brambory a na konec pro vyvaření přidáme kousek mrkve a petržele. Tato znamenitá pochoutka je hotova jakmile maso a brambory úplně změkly. Jen mějte na paměti jedno poučení – do kotlíku nepatří ani ždibec mouky a kmínu.
Nejlépe chutná s čerstvým a křupavoučkým pečivem. Osobně dávám přednost vypečeným slaným rohlíkům.
A je to venku. Pravý kotlíkový maďarský guláš je polévka. Znamenitá polévka, ke které stačí ovoňat a hned máte na ni chuť. Jen mějte na paměti, že ta chuť je nakažlivá, proto guláše navařte raději víc ať ta gulášová receptura pochází odkudkoliv.